Když se řekne home office, jedni si pod ním představí vítaný benefit, druzí se orosí hrůzou jen při pomyšlení na to, že by měli pracovat z domova. To, jestli člověk patří do týmu PRO nebo do týmu PROTI, ovlivňuje řada faktorů. Mezi ty nejzásadnější, kterým se budeme následně podrobněji věnovat, patří firemní prostředí, domácí zázemí a v neposlední řada osobní nastavení každého pracovníka.
Je samozřejmé, že je velká řada zaměstnání, která se z domova prostě vykonávat nedají, ale stále stoupá počet těch, u kterých to jde. Ať už v plné míře, nebo částečně. Kromě rozvoje nových oborů a technologií, měla na nárůst práce z domova vliv situace spojená s pandemií. Pro řadu firem i zaměstnanců to byla často jediná možnost, jak dále fungovat. Podle studie Život během pandemie, jejíž šéfem byl sociolog Daniel Prokop, využíval výhradní homeoffice každý sedmý zaměstnanec, necelá desetina pak v kombinovaném režimu. Lze předpokládat, že v dalších měsících se tato čísla ještě navýšila. To potvrzuje i průzkum společnosti Profesia CZ z počátku roku, kdy řada firem uváděla jako preferovaný způsob práce kombinaci home office s klasickou přítomností na pracovišti. Pro toto řešení bylo 42 procent zaměstnavatelů. S ohledem na charakter a možnosti náplně práce, volí režim home office nejčastěji firmy z oboru IT a finančnictví. Dále také část služeb a administrativní oblast z výroby a průmyslu.
Jsou zaměstnání, kdy je přechod na práci z domova možný bez větších příprav, ale i typy práce, kdy tato změna vyžaduje řadu organizačních a logistických úprav. V první řadě je nutné říci, že home office nemůže být zaměstnanci nařízen, ten s ním musí vždy souhlasit. To souvisí se změnou místa výkonu práce, která nemůže proběhnout jednostranně, ale musí být vždy výsledkem shody obou stran. Je samozřejmé, že krizová doba vyžadovala krizové řešení, pokud chce zaměstnavatel využívat formu home office pravidelně, měl by, dle odborníků z Deloitte, mít vypracované příslušné předpisy. V těch by měly být specifikovány pracovní pozice, které mohou home office využívat, rozvržení pracovní doby a požadovaná dostupnost zaměstnance během dne, základní pravidla BOZP, způsob komunikace s týmem a způsob zadávání a odevzdávání práce. Správné nastavení fungování ulehčí práci oběma stranám a zabrání nedorozuměním nebo nepříjemnostem.
Podle výstupních dat analytického projektu Evropa v datech z roku 2019 byl homeoffice v České republice běžně využíván jen 4 % pracujících. Nacházíme se tak těsně pod průměrem Evropské unie, který je 5 %. Prvenství patří Nizozemsku, kde v režimu home office obvykle pracuje 14% občanů. Obecně ve statistikách spojených s home office lehce převažují ženy (5,4 %) nad muži (4,8%) a velmi výrazně pak živnostníci (36,9 %) nad zaměstnanci (4,2 %). Forma práce z domova je často dávána do souvislosti s tvz. Mileniály, tedy lidmi, kteří dospěli na přelomu 21. století a po většinu svého života jsou obklopeni technologiemi. Ti za velký benefit považují především flexibilitu, kterou ve své práci požaduje více než polovina.
Jak je uvedeno v úvodu, budeme se nyní věnovat třem hlavní faktorům ovlivňujícím fungování home office. Prvním faktorem je prostřední organizace. Je velký rozdíl, jestli zaměstnanec pracuje ve firmě, která mu dává důvěru a pokud to charakter práce dovolí, také svobodu v rozvržení jeho pracovních úkolů a hodnotí dle odvedené práce, nebo se apriori staví k zaměstnanci jako k někomu, koho je potřeba neustále kontrolovat a kdo musí vykazovat „každou minutu“ z pracovní doby. Druhý případ zaměstnanci přináší spíše než požadovanou flexibilitu a svobodu, práci pod tlakem a ve finále možná ještě časově náročnější. Zde je na místě zahájit se zaměstnavatelem dialog a přenastavení podmínek práce. Často za tím vězí nedostatek zkušeností zaměstnavatele s danou formou práce či nějaká negativní zkušenost z minulosti. Komunikace a správné nastavení procesů je pak alfou omegou úspěšného fungování home office v každém případě.
Dalším bodem je domácí zázemí. Co se týče domácího zázemí, zde hraje zásadní roli kombinace toho, kde člověk bydlí a s kým svou domácnost sdílí. Pokud je jediným klidným místem toaleta, asi práce nepůjde zrovna snadno. Na druhou stranu již málokoho překvapí, když do konferenčního hovoru vstoupí děti nebo domácí zvířata. Nutno samozřejmě podotknout, že režim home office, neznamená jen práci z gauče, lze využít oblíbenou kavárnou nebo nějaké coworkingové centrum či nějaké méně tradiční místo. Na internetu a v literatuře je dostupná řada návodů a doporučení, jak si pracovní místo přizpůsobit a jak si celkově práci z domova nastavit. Vždy samozřejmě záleží na osobních preferencích a možnostech. Opět zde hraje klíčovou roli komunikace, je nezbytné všem členům domácnosti správně vysvětlit, že vaše fyzická přítomnost doma, neznamená, že budete během dopoledne odpovídat desetkrát na dotaz, co bude k večeři nebo co podniknete o víkendu. Někdy to chce značnou dávku trpělivosti, ale určitě se vyplatí nastavit hranice hned od počátku. Pomoci může také zavedení rituálů.
Posledním významným faktorem, na který bude upřena pozornost, je osobnost každého jedince a její individualita. Zde si lze všimnout dvou rovin, první je potřeba sociálního kontaktu. Home office si většinou užívají ti, u kterých je tato potřeba nižší, případně ji dokáží kompenzovat v rámci mimopracovních aktivit. Další skupina lidí pak volí kombinaci – práci z domova, doplněnou o pravidelné osobní setkávání, ať už jde o schůzky s klienty či porady s kolegy. Existují ovšem i ti, kteří si bez pravidelné pauzičky s kolegy a dalších běžných denních interakcí nedokáží svůj pracovní den představit. Práce v režimu home office je pak pro ně nutným zlem, které je v případě nejvyšší nouze potřeba přetrpět. Druhá rovina charakteristik souvisí s uměním sebeorganizace. Pokud home office není v zaměstnání nastaven tak, že jde pouze o distanční formu práce, ale jinak je nutné být k dispozici v totožné časy jako v kanceláří, klade na člověka nároky především v oblasti timemanagementu, plánování, důslednosti a v neposlední řadě silné vůle. Můžete využít lákavé možnosti si ráno přispat, ale jen za předpokladu, že jste ochotni a především schopni, práci dohnat například večer. Tak, aby na ni nečekal kolega, a zároveň vám nijak nezasahovala do osobního života. Poslední zmíněné bývá častým kamenem úrazu, nastavit si jasnou linii mezi pracovním a nepracovním časem nebývá snadné. Když se to nepodaří, často home office vypadá tak, že sice člověk ráno ušetří čas vyhrazený na cestu do práce, ale od té doby je celý den „na příjmu“ a pracovní emaily řeší ještě večer z postele. Takové nastavení bývá dříve či později problémem, a to i v případech, že člověka práce baví. Na druhou stranu lidé, kterým jsou vlastní výše uvedené charakteristiky, dokáží svůj objem práce udělat efektivněji, než by tomu bylo například v kanceláři a mnohdy tak získají více času pro další aktivity.
Z výše uvedených slov je jasné, že jako vše, má práce formou homeoffice své výhody i nevýhody. Zde však, možná mnohem více, než u jiných případů, záleží na úhlu pohledu. Pro někoho může být vlastní rozvržení času a flexibilita výhodou, pro jiného naopak. To samé platí o nižší míře sociálního kontaktu „naživo“, někdo si to užívá, jiný trpí. Nelze tedy zde uvést klasický seznam pro a proti, který by byl platný pro všechny, ale po přečtení článku by neměl být pro nikoho problém si sestavit takový seznam pro sebe. Není důležité, které strana bude převažovat a jestli budete v týmu PRO a nebo PROTI, ale je důležitá, aby s tím bylo v souladu nastavení vaší práce.