HISTORIČKA: NIČENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SUŽUJE PŮVODNÍ OBYVATELE
Ničení životního prostředí, klimatická krize nebo necitlivý archeologický výzkum jsou problémy, se kterými se potýkají původní obyvatelé po celém světě. Historička Markéta Křížová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v rozhovoru s ČTK řekla, že není možné generalizovat, každá skupina řeší jiné problémy v závislosti na tom, kde žije. Na podporu a ochranu práv světového domorodého obyvatelstva se připomíná Mezinárodní den původního obyvatelstva, který připadá na dnešek.
„Problémy původních obyvatel se zhoršují v zemích globálního jihu, ale i v zemích globálního severu tím, že jsou stále na okraji politického zájmu,“ řekla historička. Původní obyvatele najdeme i v Evropě, typickým příkladem jsou podle historičky Sámové na severu. Přestože se situace zlepšuje a představitelé bývalých koloniálních velmocí se omlouvají za historické chyby, neřeší to aktuální problémy.
Podle Křížové má tento den stále smysl. Původní obyvatelé tvoří velmi širokou skupinu lidí, která je roztříštěná všude po světě. Ani ve chvíli, kdy se nacházejí na jednom území, nelze je podle historičky považovat za jednotnou skupinu, protože mají jiné zvyky, kulturu, náboženství i jazyk.
Mezinárodní den původního obyvatelstva vyhlásila v roce 1994 OSN. Podle Křížové vyhlášení předcházela kontroverzní debata o tom, jak nahlížet na dobytí Ameriky. Dříve se považovalo za evropský úspěch a nepochybovalo se o civilizační nadřazenosti Evropanů a jejich právu obsadit území jiných, v současné době se více hledí na dopady, které evropské velmoci na původní kultury měly. Společně s náhledem na dobývání Ameriky se proměňuje například i přístup k archeologickému a etnografickému výzkumu a muzejní praxi. . Dlouhodobě se archeologické výzkumy na území původních obyvatel prováděly bez jejich souhlasu, včetně průzkumu pohřebišť nebo posvátných míst. V současné době se situace podle historičky zlepšuje, výzkumy stále pokračují, ale existují snahy více komunikovat s jednotlivými etniky a respektovat jejich potřeby.
Původní obyvatelé trpí i ničením životního prostředí a změnou klimatu. Vlivem klimatické změny i lidské činnosti v územích, jako je například Amazonie, přicházejí původní obyvatelé o své místo k životu. „Teritoria původních obyvatel, kteří potřebují rozsáhlá území pokud se chtějí nadále živit tradičním zemědělstvím a lovem, mizí vlivem masivního odlesňování,“ řekla. Křížová.
Odlesňování kvůli stavbě dálnice přes Amazonii není jediným důvodem ničení prostředí, kde původní obyvatelé žijí. „Jednak se kvůli klimatické změně mění skladba přírodních druhů, které v území žily a rostly, ale jde i o masivní těžbu a znečišťování například rtutí při těžbě zlata a a jiných nerostů,“ řekla.
Na stranu původních obyvatel se staví podle historičky často ekologové. Někdy se ale tradiční životní styl původních obyvatel neshoduje s požadavky dnešních ekologů. Spory nastávají například u tradičních lovů.
O problémech původních obyvatel a jejich výzkumu se vede podle Křížové již dlouho akademická debata. „Vždycky to nakonec skončí tím, že nejdůležitější je, aby se ti lidé byli schopní domluvit a aby si byli schopní objasnit, co je pro ně důležité,“ uzavřela.
Původní obyvatelé jsou lidé, kteří v dané zemi či regionu žili před příchodem kolonizátorů. Podle OSN existuje více než 476 milionů původních obyvatel, kteří žijí v 90 zemích světa.
Autor: ČTK