FREMR UVÍTAL ODKLAD SVÉHO JMENOVÁNÍ K ÚS, ZVAŽUJE I TO, ŽE SE MÍSTA VZDÁ
Bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr uvítal, že prezident Petr Pavel odložil jeho jmenování ústavním soudcem. V pořadu Interview ČT24 řekl, že zvažuje, že se místa u soudu vzdá. Pokud by to ale učinil nyní, mohlo by to být vykládáno jako doznání, konstatoval. Čeká na výsledky „prověrky“ stejně jako prezident Pavel, který požádal o informace k Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy.
Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty. V České televizi (ČT) dnes řekl, že pro něj aktuálně nejsou prioritní ambice stát se ústavním soudcem, ale spíš se chce vypořádat s obviněními ve veřejném prostoru. „Otázka, zda se stanu ústavním soudcem, v tuto chvíli pro mě ustupuje do pozadí,“ řekl.
Soudce připustil, že zvažuje alternativu rezignovat na možné členství v Ústavním soudu (ÚS) již nyní. „Mám ale velkou obavu, že by to mohlo být vykládáno jako doznání. Některá ta obvinění jsou opravdu ošklivá,“ konstatoval. Vítá proto, že prezident jmenování odložil a vyžádal si další informace. Pavel oznámil, že o jmenování Fremra rozhodne poté, co se s nimi seznámí.
Zmínil i možnost, že by se mohl místa u soudu vzdát i v případě, že se ho prezident rozhodne jmenovat. „I kdybych tím procesem prošel a obvinění vyvrátil, stejně bych si kladl otázku, zda to neohrozí respekt k ÚS,“ zmínil. Veřejně se nezpochybňuje moje odbornost, ale pouze integrita, doplnil soudce. „Považuji to za naprosto legitimní, integrita kandidáta na ústavního soudce je velice důležitá,“ uvedl.
Média v posledních dnech rozebírala Fremrovo rozhodování v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Trojici mladíků tehdy vinila obžaloba z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Fremr připustil, že kauzu zmanipulovala komunistická tajná policie (StB). Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem.
Další informace zveřejnil v neděli senátor Marek Hilšer z klubu Starostů. Na sociální síti X napsal, že Fremr mezi lety 1983 a 1985 odsoudil více než 100 lidí za emigraci, z nichž mnozí přišli o majetek a jejich rodiny byly postiženy perzekucí. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) dnes uvedl, že Fremr za emigraci odsoudil 172 lidí ve 124 samostatných případech.
FREMR ODSOUDIL V 80. LETECH ZA EMIGRACI 172 LIDÍ, VYPLÝVÁ PODLE ÚSTR Z ARCHIVŮ
Robert Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Vyplývá to z aktualizovaného seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které si vyžádal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) z Archivu hlavního města Prahy. ÚSTR, který se nyní zabývá Fremrovým působení v komunistické justici, to dnes uvedl na svém webu.
„Soudce Robert Fremr, jehož působením v komunistické justici se nyní zabývá Ústav pro studium totalitních režimů, odsoudil mezi lety 1983-85 za emigraci ve 124 samostatných případech celkem 172 osob…. Pět osob bylo odsouzeno v přítomnosti k nepodmíněným trestům, třem z nich byl později odvolacím soudem změněn trest na podmíněný,“ sdělil úřad. Emigraci trestal komunistický režim jako opuštění republiky podle paragrafu 109 tehdejšího trestního zákoníku.
Ústav dnes upřesnil počty odsouzených. Dříve uvedl, že podle předběžné rešerše Archivu hlavního města Prahy soudce Fremr za „nepovolené opuštění republiky“ odsoudil ve 105 případech celkem 145 osob. Všichni odsouzení byli po revoluci 1989 rehabilitováni a procesy byly označeny za politické.
Tým badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů pod vedením Petra Hlaváčka nyní zkoumá Fremrovu profesní minulost na pozadí fungování normalizační justice. Základní zpráva by měla vzniknout do konce srpna. Na informace z archivů a výsledky bádání čeká i prezident Pavel – podle nich se rozhodne, zda jmenuje Fremra ústavním soudcem.
Výzkumníci se budou zabývat především kauzou Olšanské hřbitovy z roku 1988. Tento případ Fremr rozhodoval, důkazní materiály v něm podle ústavu manipulovala Státní bezpečnost. Historici přezkoumají i případy odsouzených za emigraci. Za nedovolené opuštění republiky bylo odsouzeno přes 110.000 lidí, což z nich podle ÚSTR činí nejvíce pronásledovanou skupinu obyvatel v komunistickém Československu.
Autor: ČTK