Existenci protilátek nelze nyní zaměnit s imunitou proti covidu, uvedl Nejvyšší správní soud

Návrh směřoval proti srpnovému opatření, a to v pasáži stanovující podmínky pro vstup do některých vnitřních a venkovních prostor a účast na hromadných akcích. Havettovi vadilo, že se vedle očkování, prodělání nemoci a testů neuznávají i protilátky delší dobu po prodělané nemoci.

Soud uvedl, že se navrhovateli nepodařilo zpochybnit, natož vyvrátit východiska, na základě kterých odpůrce opatření stanovil. „Na rozdíl od věcí dříve projednávaných již není pochybnost o tom, na základě jakých kritérií odpůrce favorizuje očkované proti osobám s naměřenými protilátkami. Odpůrce stanovuje odlišné podmínky na základě toho, že protilátka jako taková není způsobilá stanovit individuální imunitu jedince, přičemž výsledek testu na protilátky sám neříká nic o ochraně jedince proti zmiňovanému onemocnění,“ vysvětlil soudce Milan Podhrázký.

Podle něj nemůže být existence protilátek zaměňována s imunitou proti nemoci covid-19. „Nynější rozhodnutí ale nelze vnímat jako definitivní posouzení dané otázky,“ dodal soudce. Podle něj mohou například další studie ukázat, že imunita postinfekční je lepší než postvakcinační. „Vědecké poznání bude procházet vývojem, soud nezbavuje odpůrce povinnosti to sledovat,“ poznamenal.

Havetta nemoc prodělal loni v říjnu a tvrdí, že i nyní má dost protilátek proti covidu, protože si je nechává měřit. Po prodělání nemoci lidé nemusejí podstupovat testy a nemají omezení půl roku, což se už na Havettu nevztahuje. Muž proto uvedl, že se cítí diskriminovaný.

Soud v minulosti několikrát rozhodl, že některá covidová opatření byla v rozporu se zákonem. Podle NSS ale nyní na rozdíl od dřív projednávaných věcí není pochybnost, na základě čeho ministerstvo favorizuje očkované proti covidu před lidmi s protilátkami.