Pojem Edge Computing se začal objevovat kolem roku 2016, kdy začaly být stále více využíván internet věcí, umělá inteligence a aplikace vyžadující extrémně nízkou latenci. Přestože koncept Edge Computingu existoval již dříve, právě tyto technologie jej vrhly do popředí zájmu.
Je to koncept, který přesouvá výpočty z centrálních serverů do okrajových (edge) zařízení, blíže k místu, kde data vznikají nebo jsou spotřebovávána. To znamená, že namísto toho, aby data putovala na vzdálený server a zpět, jsou zpracovávána na místě, což výrazně snižuje latenci a zvyšuje rychlost odezvy. Umožňuje vytvořit rychlejší a reaktivnější aplikace, které extrémně nízkou latenci vyžadují. Zároveň snižuje produkci dat a objem přenášených dat, jelikož už se neodesílají do cloudu, ale zpracovávají přímo na okraji sítě. To vede ke snížení nákladů na datový provoz a zlepšuje ochranu soukromí koncových uživatelů.
Edge Computing není nový pojem, ale jeho pravá síla a význam se začaly plně projevovat s nástupem technologií jako 5G a internet věcí (IoT). Obyčejné zařízení, jako jsou chytré telefony nebo senzory, se stávají místy, kde se data okamžitě zpracovávají. Historicky bylo hlavním hráčem v oblasti výpočtů cloudové prostředí, ale s rostoucí komplexitou digitálního světa se ukázalo, že je třeba hledat efektivnější řešení.
Edge computing není jen trendy buzzword, má konkrétní výhody. Snížení latence znamená, že aplikace mohou rychleji reagovat na uživatelské požadavky, což je užitečné hlavně pro oblasti jako autonomní vozidla, virtuální a rozšířená realita. Tím, že se výpočty přesunuly blíže k uživatelským zařízením, se také snižuje tlak na šířku pásma a optimalizuje se šetří elektrickou energií.
Mezi hlavní přínosy Edge Computingu tedy patří:
- Extrémně nízká latence aplikací – do 1 milisekundy
- Úspora datových nákladů díky lokálnímu zpracování
- Větší ochrana dat a soukromí koncových uživatelů
- Odlehčení centrálních datových center a cloudových služeb
- Podpora masového nasazení internetu věcí, autonomních vozidel či průmyslu 4.0
Z hlediska koncových uživatelů je největším přínosem zejména rychlost a plynulost využívaných aplikací. Edge Computing umožňuje akcelerovat rozvoj nových odvětví jako je průmysl 4.0, Smart City nebo cloud gaming. Zároveň podporuje širší pokrytí internetem díky oddělení výpočtů od centrálního cloudu.
S nástupem technologií jako 5G, které poskytují rychlejší a spolehlivější připojení, bude Edge Computing hrát v budoucnosti ještě větší roli. Očekává se, že se stane klíčovým prvkem v rozvoji chytrých měst, průmyslového internetu věcí IIoT a dalších inovativních aplikací.
S rozvojem Edge Computingu je však spojena řada technologických i bezpečnostních výzev:
- Zajištění kapacity a výpočetní síly na okrajových zařízeních
- Provázání nespočtu decentralizovaných zařízení do jednotné sítě
- Zabezpečení, ochrana dat a prevence kybernetických hrozeb
- Řízení a správa roztříštěné infrastruktury přes mnoho lokalit
- Standardizace a interoperabilita mezi jednotlivými poskytovateli
Pro plné využití potenciálu Edge Computingu je třeba úzce spolupracovat mezi provozovateli sítí, poskytovateli cloudových řešení, výrobci průmyslových zařízení i samotnými uživateli. Je zapotřebí nastavit technické standardy, vyřešit otázky vlastnictví dat i bezpečnostní hrozby v prostředí roztříštěné infrastruktury. Přesto je jednou z nejvíce strategických technologií, která pomůže naplnit potenciál digitalizace společnosti i průmyslu.
Není pouze technologickým trendem, ale důležitým prvkem v evoluci digitálního věku. Jeho vliv bude zásadní pro naše každodenní životy, ať už se jedná o rychlejší načítání webových stránek, chytré domovy nebo revoluci v průmyslu. Je na čase, abychom se připravili na vlnu změn, kterou s sebou Edge Computing přináší.
Autor/ka obrázku: Freepik.com