Jak podpořit výstavbu rychlého internetu v obcích?
Klíčová slova, která spojujeme s vysokorychlostním internetem v obci jsou koordinace staveb, zpřístupnění stávající infrastruktury obce, věcná břemena a s tím spojené dopady na rozpočty obcí, opravy povrchů, závěsné vs. zakopané sítě, přípolože, mapování, technologie a dotace.
Není třeba vést diskuzi, že nejlepším řešením jsou optické sítě. Skleněné vlákno má báječnou schopnost přenášet data v obrovských, i když nikoliv neomezených, objemech. Domácnost vybavená přípojkou na optickou síť FTTH/B nebude mít ani v budoucnosti potíže s nedostatkem datové kapacity. Jenomže… Optická infrastruktura je drahá a jako s každou liniovou stavbou je s její výstavbou spojená administrativní zátěž. Jejímu rozšíření brání i struktura obcí v naší republice. Za příklad si můžeme vzít Švédsko, které má dobrou penetraci optickou infrastrukturou. Jenomže Švédsko má 290 municipalit, v ČR jich je více než 6 000.
Mnohé obce u nás nejsou připojené na páteřní optickou síť. Pokud použijeme analogii k silniční síti, tak v internetové infrastruktuře ČR si kvalita „dálnic a rychlostních silnic I. třídy“, tedy kapacita optických vláken mezi krajskými městy a napojení na sousední země zaslouží pochvalu. Také propojení okresních měst a velkých měst do jádra infrastruktury je mimořádně dobré a robustní. Jakmile však jdeme v této analogii na úroveň II. a III. tříd, najdeme obce, do kterých žádná infrastruktura nevede. Anebo vede, ale je již kapacitně vyčerpaná. Jenomže návratnost investic do takové infrastruktury je dlouhá a riskantní. Proč by někdo investoval miliony korun do optického připojení obce s 250 obyvateli? Zde se nabízí několik řešení:
Veřejná podpora
Dotační titul, který by umožnil výstavbu optické přípojky do katastru obce. Její kapacitu si mohou rozdělit například mobilní operátoři s místním poskytovatelem.
Koordinace
Přípojnou optickou síť lze postavit ještě levněji nežli z dotací, pokud se obrazně řečeno „sveze“ s výstavbou či rekonstrukcí jiné liniové stavby do obce. Bohužel, je častým jevem, když se za desítky milionů korun rekonstruuje silnice až na podloží, ale do stavby není přiložená chránička pro zafouknutí optického vlákna. Nebo se v obci postaví nové veřejné osvětlení, ale projekt se provede i s úpravou povrchů bez koordinace s operátorem. Naším cílem je vytvořit, a to ve smyslu zákona o usnadnění výstavby sítí elektronických komunikací (č. 194/2017 Sb.), databázi staveb financovaných z veřejných rozpočtů ve stadiu záměru. Tak, aby se mohl jakýkoliv operátor včas dozvědět, že má příležitost položit na místo optickou chráničku. Pro veřejného investora je to finančně výhodné, operátor se musí na díle finančně podílet. Ale udělá to rád.
Základem je optika
Každý chce optiku. Existuje mnoho systémů optických sítí a jejich topologií lišících se způsobem instalace. Někde se po dohodě s obcí a na základě výjimky z vyhlášky č. 501/2006 Sb. postaví část infrastruktury závěsnou technologií, jinde se vlákno zakope v zelených plochách, v některých obcích (nebo částech) nelze jinak a vedení se umístí do zpevněných ploch. Ale každé vlákno někde končí. Potom nastupují technologie další.
Bezdrátové technologie v licencovaných pásmech 3,7 GHz umí přenést velmi stabilně stovky megabitů, objevují se další technologie Wi-Fi šesté generace, které při dobrých podmínkách zaručí hodně přes 100 Mbps, otevírají se nová pásma, dříve technologicky nedostupná. V roce 2019 bude uvolněné pásmo 60 GHz o šíři 9 GHz se schopností přenášet i jednotky Gbps z přístupového bodu sítě na vzdálenost několika stovek metrů. Pro porovnání, aukce kmitočtů pro mobilní internet 5 Generace se týká řádově desítek Megahertz.
Základní podmínkou, aby uvedené přenosy dat „na poslední míli“ fungovaly, je dostupná optická kapacita v katastru obce. A tu potřebujeme ze všeho nejdříve podpořit. Snad to již pochopili i úředníci na Ministerstvu průmyslu a obchodu a zdá se, že dosáhneme dalšího klíčového cíle, tedy mapování stávající infrastruktury. Stát dnes neví, které obce jsou na optickou infrastrukturu připojené. Vzhledem k tomu, že zhruba jenom 50 % majitelů páteřní infrastruktury je zároveň také držitelem oprávnění pro poskytování veřejných služeb elektronických komunikací, je těžké zjišťovat potřebné údaje. Stát se smí ptát na infrastrukturu jenom veřejných sítí. I to je třeba změnit.
Pro soustavnou a efektivní spolupráci mezi operátory, obcemi a státní správou jsme založili konferenci ISP Municipality. Odkaz na ni naleznete na webu www.zrychli.net. Registrace je otevřená od 7. ledna na stránkách www.isp-konference.cz.
Jakub Rejzek, prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu
Box
Zákon 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací stanovuje v ustanovení § 4 povinnost povinných osob umožnit přístup k fyzické infrastruktuře pro účely zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikací. Zároveň v § 5 stanovuje taxativní výjimky pro odmítnutí tohoto přístupu. Zákonem stanoveným důvodem pro odmítnutí není nesplnění některé části rozhodnutí nebo dohody o poskytnutí dotace. Pokud by rozhodnutí nebo dohoda o poskytnutí dotace neumožňovala tento přístup, je nutné dojít k závěru, že v té části je rozhodnutí nebo dohoda o poskytnutí dotace neplatná. Když se to pokusíme vyjádřit česky, pokud poskytnete svoji obecní infrastrukturu, financovanou z dotačního projektu, nemůžete dojít k nepříjemné situaci, ve které správce dotace bude požadovat vrácení dotačních prostředků.
Je zjevné, že podmínky dotace nemohou převážit sílu zákona.
Box:
Výbor nezávislého ICT průmyslu
Pomáhá podporovat výstavbu vysokorychlostního internetu v obcích. Spolupracuje s kraji a profesními asociacemi obcí, účastní se jednání pracovních skupin na Ministerstvu průmyslu a obchodu a při Hospodářské komoře.
Členy jsou poskytovatelé internetu, jak ti, kteří sítě elektronických komunikací projektují a staví, tak i ti, kteří na nich poskytují služby.
Návrhy, příklady řešení a právní analýzy týkající se výstavby a provozování internetových sítí uveřejňuje na www.zrychli.net.