Minimální teploty rostou dříve než obvykle, což má za následek nedostatek deště v očekávaných měsících. Je to jeden z faktorů, který přispěl k červencovým rekordům. Minulý měsíc, poznamenaný vlnami veder a požáry po celém světě, byl o 0,33°C teplejší než měsíc, který dosud držel rekord (červenec 2019) v průměru 16,63°C). Teplota vzduchu byla v červenci také o 0,72°C vyšší než průměr (1991-2020), ukazují data programu Copernicus.
Již 27. července vědci považovali za „extrémně pravděpodobné“, že to bude nejteplejší měsíc, jaký byl kdy zaznamenán. Celosvětově pak tento měsíc stanovil rekord pro nejteplejší červenec v 174letém rekordu NOAA. Meziroční (leden–červenec) globální teplota povrchu se řadí mezi třetí nejteplejší zaznamenané období.
Oceány také lámou po sobě jdoucí teplotní rekordy – povrchové teploty jsou od dubna abnormálně vysoké a v červenci zaznamenávají bezprecedentní úrovně. Absolutního rekordu bylo dosaženo 30.července s 20,96°C a za celý měsíc byla povrchová teplota o 0,51°C nad průměrem (1991-2020).
Známky globálního oteplování způsobeného lidskou činností – počínaje využíváním fosilních paliv (uhlí, ropy, plynu) – se objevují po celém světe: v Řecku, částečně zničeném plameny, a také v Kanadě, která utrpěla povodně. V drtivých vedrech v jižní Evropě, severní Africe, na jihu Spojených států a v části Číny, která krátce poté postihly přívalové deště.
Program Copernicus také oznámil, že antarktická ledová masa dosáhla nejnižšího rozsahu za měsíc červenec od začátku satelitních pozorování, 15 procent pod průměrem za měsíc.
„Rok 2023 je v současné době třetím nejteplejším rokem, s 0,43°C nad nedávným průměrem a průměrnou globální teplotou v červenci o 1,5°C nad předindustriální úrovní“.
Copernicus uvedl, že je očekáván relativně teplý konec roku 2023 kvůli vývoji jevu El Niňo. Tento cyklický klimatický jev nad Pacifikem je synonymem dalšího globálního oteplování.
Autor/ka fotografie: https://pixabay.com/cs/illustrations/pxklimatick%C3%A1-ochrana-teplom%C4%9Br-l%C3%A9to-7155943/