Středočeši ještě mají šanci stihnout Milostivé léto a zbavit se dluhů

Paní Věru z Kladna trápily dluhy. Penzistka ovšem na přelomu roku dostala šanci – akci Milostivé léto. A nyní je zcela bez dluhů. „Věra jistinu splatila, ale na úrocích stále dlužila částku okolo 250 tisíc korun. Díky akci Milostivé léto stačilo, aby zaplatila už pouze poplatek exekutorovi – a dluh byl smazán,“ popsala dluhová poradkyně Renata Bolechová z organizace Člověk v tísni.

Účastníci klimatické konference se shodli na závěrečném dokumentu. Není to dost, hodnotí Timmermans i šéf OSN

Po dvou nocích navíc oproti původnímu programu může skončit klimatická konference COP27 v Egyptě. Účastníci se nakonec shodli na podobě fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu nejchudším zemím a následně schválili znění závěrečného dokumentu konference. Nenaplnily se tedy sobotní spekulace, že by vše mohlo skončit bezvýsledně a účastníci odjet, aniž by dosáhli dohody. Podle místopředsedy Evropské komise odpovědného za klimatickou politiku Franse Timmermanse není však dohoda zásadním krokem vpřed. Domnívá se, že některým zemím umožní vyhýbat se plnění toho, co slíbily. Dostatečná není ani podle generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese, i když vznik fondu považuje za důležitý.

Energie budou stát Středočeský kraj miliardu a čtvrt. Ale jsou zajištěné

Za ceny zastropované vládou nebo levněji, pokud se tak vyvine situace na trhu, bude Středočeský kraj odebírat energie v příštím roce. V pondělí 14. listopadu o tom informoval mluvčí kraje David Šíma. Sděloval zcela čerstvou informaci: energie nejen pro krajský úřad, ale také pro příspěvkové organizace a oblastní nemocnice kraj na burze PXE nakoupil v pondělí dopoledne. Dodavatelem elektřiny i plynu pro rok 2023 bude společnost ČEZ ESCO, prezentující se jako dodavatel zelené energie.

EU se shodla na rozpočtu pro příští rok, bude v něm 186,6 miliardy eur

Státy Evropské unie se shodly s Evropským parlamentem (EP) na rozpočtu Unie na rok 2023, v němž bude 186,6 miliardy eur (přes 4,5 bilionu korun). Oznámilo to české předsednictví Rady EU, které vedlo vyjednávání za členské země. Výsledná podoba rozpočtu je kompromisem mezi vyššími výdaji požadovanými europoslanci a úspornější představou unijních vlád. Obě strany zdůrazňují, že rozdělení peněz pomůže EU vyrovnat se s aktuálními krizemi a zároveň dále podporovat Ukrajinu. Dohodu musí ještě formálně potvrdit Rada EU a plénum europarlamentu.

Izraelci popáté v krátké době volí parlament. Hrozí opakování politického patu

V Izraeli začaly parlamentní volby, jsou pátými za tři a půl roku. Za hlavní soupeře jsou označovány pravicový blok stran vedený Likudem expremiéra Benjamina Netanjahua a centristické a levicové strany, z nichž nejsilnější je Ješ Atid současného premiéra Jaira Lapida. Neočekává se, že Likudu či Ješ Atidu se podaří získat dostatek hlasů k sestavení jednobarevné vlády. Obě strany tak doufají, že potřebnou většinu 61 křesel v Knesetu (parlamentu) budou mít s podporou menších politických spojenců. Pokud se to ovšem nikomu nepodaří, mohly by Izrael brzy čekat další volby.

Fotovoltaika i biomasa. Kolín zvažuje, jak do budoucna dál ušetřit za energie

Kolín zvažuje do budoucna další možnosti posílení energetické soběstačnosti města. Čeká přitom na novelu energetického zákona, která se začíná projednávat. Zaměřena bude právě na komunitní energetiku. Ta by měla časem umožnit, že by například i města měla možnost na základě distribučního poplatku poslat do sítě vyrobenou energii a stejné množství si jindy i pro jiné místo zase odebrat – ovšem ne za výrazně vyšší, byť nyní zastropovanou cenu.

U evropských břehů stojí desítky lodí s LNG. Nemají kam vyložit náklad

Desítky lodí se zkapalněným zemním plynem (LNG) krouží kolem pobřeží Španělska a dalších evropských zemí a nejsou schopné zajistit si místo pro vykládku. Zařízení, která toto palivo přeměňují zpět na plyn, jsou totiž vytížená, upozorňuje agentura Reuters. Španělská plynárenská firma Enagás navíc uvedla, že bude možná muset odmítnout vykládku LNG kvůli obsazenosti svých terminálů. To vyvolává obavy o schopnost Evropy zpracovávat dodávky potřebné k vyrovnání výpadku ruských zdrojů.

„Čekáme, že dnes opět budou padat bomby.“ Ruské ostřelování ukrajinských měst zesílilo

Už týden pokračují zesílené útoky Ruska na ukrajinská města, které zasahují především civilní cíle. Jsou výsledkem brutální strategie nově jmenovaného velitele ruských jednotek na Ukrajině Sergeje Surovikina. Ruské válečné zločiny pomáhají zaznamenávat i čeští dobrovolníci z organizace Team for Ukraine. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnovali Aneta Snopová a Hanuš Hanslík.