Morawiecki zkritizoval i ocenil Merkelovou
Polsko na pomezí s Běloruskem brání hranice celé Evropské unie, pokud by důrazně nezakročilo a pokud by EU selhala, mohly by se pokusit do Evropy přijít až stovky milionů migrantů. V rozhovoru s německým bulvárním deníkem Bild to prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki.
Německá kancléřka Angela Merkelová tento týden dvakrát telefonicky jednala s běloruským autoritářským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. „Pro mě je jedno jisté. V této krizi nemůže být žádné rozhodnutí bez našeho vědomí. Pokud šlo v telefonátu o to, jak dostat migranty z Běloruska zpět do jejich vlasti, pak má pro Polsko každá taková iniciativa smysl,“ odpověděl premiér na dotaz, zda Merkelová s Lukašenkem mluvila proti vůli Varšavy.
Připomněl také rok 2015, kdy podle něj Merkelové rozhodnutí umožnilo statisícům běženců dostat se do Evropy. Morawiecki to označil za selhání. „Ohrozila suverenitu mnoha evropských států a vytvořila umělý multikulturalismus. To byla nebezpečná politika pro Evropu a pro svět,“ tvrdí.
Nyní podle něj stojí Evropská unie opět před krizí, pokud by Polsko nebránilo svou hranici, která je zároveň vnější hranicí Unie. „Pokud nebudeme naše hranice v Evropě rozhodně chránit a bránit, pokusí se stovky milionů lidí z Afriky a Blízkého východu dostat do Evropy, obzvláště pak do Německa. V Německu žije přes 80 milionů lidí. Dovolili byste přijít dalším 50 milionům?“ uvedl Morawiecki a odpověděl si, že Němci by rádi nebyli, protože si chtějí udržet svou kulturu a životní standard.
Polský premiér nicméně v rozhovoru s Bildem kancléřku a také jejího předpokládaného nástupce Olafa Scholze ocenil, že spolu s ostatními představiteli zemí NATO vyslovili jeho zemi podporu. Jedním z kroků by podle ministerského předsedy mohla být i aktivace článku čtyři alianční smlouvy. Ten počítá s konzultacemi mezi členskými státy, pokud některá ze členských zemí cítí, že je ohrožena její územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost.
Polští vývozci se obávají ztrát, pokud se úplně zavřou hranice do Běloruska
Polské firmy se obávají, že pokud se úplně zavřou hranice s Běloruskem, bude to pro ně znamenat vysoké ztráty. Polský ekonomický institut (PIE), který funguje jako poradní orgán vlády, odhaduje ztráty na tržbách na 1,6 miliardy eur (40,3 miliardy korun). Informovala o tom ve čtvrtek agentura PAP.
Polský institut naznačil, že pokud se zcela uzavřou silniční i železniční přechody do Běloruska, pocítí dopady hlavně vývozci železničních dopravních prostředků a jablek. Ze zprávy PAP ale není jasné, za jaké období uvedená částka 1,6 miliardy eur je.
„Bělorusko také hraje důležitou úlohu v tom, že Polsku dodává překližky, hnojiva a cement,“ dodávají experti z PIE. Nepříznivé dopady může podle nich pociťovat polský obchod i s dalšími zeměmi, jako je Čína, Rusko nebo Kazachstán. Přes Bělorusko totiž vede tranzit do těchto zemí.
Skupina G7 odsoudila běloruský přístup
Ministři zahraničí ekonomicky rozvinutých zemí sdružených ve skupině G7 odsoudili přístup Běloruska k migrační krizi na polsko-běloruské hranici. Minsk vyzvali k „okamžitému zastavení agresivní a vykořisťovatelské kampaně“.
Životy migrantů usilujících touto nelegální cestou o vstup do Evropské unie jsou zbytečně ohrožovány, uvedla skupina G7 ve společném prohlášení. Ministři také žádají povolení vstupu do pohraniční oblasti pro humanitární pracovníky a konvoje s pomocí.
Nexta: Migranti použili zábleskové granáty z Česka
Běženci, kteří se v pondělí zapojili do potyček u přechodu Bruzgi-Kuźnice, z běloruské strany na polské policisty kromě kamenů a dalších předmětů házeli i zábleskové granáty vyrobené českou firmou Zeveta Bojkovice. Tvrdí to běloruská opoziční televize Nexta.
Na Twitteru zveřejnila příspěvek, podle nějž jde o „zásahové výbušky P1“. O nich Zeveta na internetu uvádí, že se používají pro speciální účely ozbrojených složek a pro výcvik bezpečnostních složek. Tato firma loni v létě odmítla tvrzení, že její zásahové výbušky běloruská policie použila proti demonstrantům, a uvedla, že nikdy žádný vojenský materiál do Běloruska nevyvezla.
Zákaz vývozu zbraní nebo vybavení, které by mohlo být použito k represím, do Běloruska přijala EU v roce 2011 kvůli porušování lidských práv. Od té doby jej každoročně prodlužuje.
zdroj: ČT24 Zprávy