Praha – Diskuse o úpravě maturit by se podle Asociace češtinářů měla zaměřit hlavně na to, jak zajistit kontrolu kvality a funkčnosti školních částí zkoušky. Jedním z problémů českého školství je totiž podle spolku to, že někteří žáci získávají maturitu bez odpovídajícího vzdělání. Asociace to uvedla ve svém vyjádření, které ČTK zaslal její předseda Josef Soukal. Případné změny maturit by podle něj byly vhodné až po dokončení úprav rámcových vzdělávacích programů, podle kterých školy tvoří své učební plány.
Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila mimo jiné přípravu změn v maturitách. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) řekl, že by chtěl najít shodu na takové úpravě, aby se zkoušky nemusely v příštích letech znovu měnit. V diskusi chce vycházet z návrhu think-tanku Univerzity Karlovy Vzdělávání 21, podle kterého by mohly vzniknout dva druhy osvědčení o zkoušce. Vedle běžné maturity by středoškoláci mohli získat profesní, která by dostačovala pro výkon povolání, ale ne pro studium vysoké školy.
Podle Asociace češtinářů by ale navrhované úpravy současné problémy maturity nevyřešily. „Vedly by jen k dalšímu umělému zvyšování počtu odmaturovavších a ke snížení nároků na část absolventů středních škol, také by zkomplikovaly právní a organizační stránku studia,“ uvedl Soukal.
Diskuse o změně zkoušky podle něj bude smysluplná jen tehdy, pokud se nebude vyhýbat problémům českého školství. Za jeden z nich považuje asociace to, že rozšíření vzdělávací nabídky po roce 1989 vedlo k nárůstu počtu maturantů bez studijních předpokladů a odpovídajícího vzdělání. Asociace připomněla, že jeho úroveň by měla maturitní zkouška garantovat. Ve školách ji ale nikdo jednotně nestanovil. S výjimkou didaktických testů připravovaných Cermatem, který spadá pod ministerstvo školství, tak podle češtinářů není zajištěna srovnatelnost a objektivita hodnocení zkoušky.
„Za tohoto stavu je jedno, nastavíme-li úředně jednu či dvě maturity či úrovně maturit – ve skutečnosti budeme mít i nadále těchto úrovní tisíce. A především nemůžeme dospět k relevantním závěrům o vzdělání středoškoláků,“ uvedl Soukal. Je proto podle něj s podivem, že se hledá spíš cesta k umenšení role centrální zkoušky. Asociace češtinářů je připravena se podílet na „jakýchkoli seriózních aktivitách vedoucích k tomu, aby maturita dospěla do podoby, v níž bude skutečně plnit ty funkce, jež plnit může a má“, řekl.
„Za málo uvážlivé považujeme to, že změna maturit má předběhnout inovaci klíčových vzdělávacích dokumentů – rámcových vzdělávacích programů pro gymnázia a pro další střední školy,“ dodal Soukal. Příprava změn v učebních programech je podle něj zatím v počáteční fázi. Vláda ve svém programu avizovala, že zlepší kvalitu výuky na základních a středních školách tím, že do konce roku 2023 dokončí revize rámcových vzdělávacích programů. Do kdy chce změnit maturity, prohlášení vlády neupřesňuje.
zdroj: ČeskéNoviny.cz