Praha – Akademie věd ČR (AV ČR) by měla v příštím roce hospodařit se 7,002 miliardy korun, což je meziročně zhruba o tři procenta více. Návrh rozpočtu dnes schválil Akademický sněm AV ČR, uvedla instituce v tiskové zprávě. Zástupci akademie však kritizují to, že střednědobý výhled pro léta 2023 a 2024 nepočítá s navýšením peněz na rozvoj instituce.
Současný návrh podle akademiků sice zohlednil nárůst rozpočtu, který vyplývá z memoranda o podpoře výzkumu z roku 2019 mezi vládou a zástupci akademické sféry, pro roky 2023 a 2024 je však navržena stejná částka – tedy 7,002 miliardy korun. Memorandum přislíbilo čtyřprocentní nárůst rozpočtu na rozvoj výzkumných organizací, pokud to státní rozpočet dovolí.
Podle předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové by se věda a výzkum měly v Česku přestat vnímat pouze jako nákladový faktor. „Politici by o nich měli začít uvažovat jako o investici do naší společné budoucnosti,“ podotkla předsedkyně. Znovu také upozornila na negativní dopad vysokého podílu financování výzkumu z grantů, který podle ní vede k fragmentaci výzkumu a zatěžuje vědce a vědkyně nadměrnou administrativou.
Podle materiálu, který má ČTK k dispozici, má jít z rozpočtu pro příští rok 5,276 miliardy Kč na rozvoj jednotlivých výzkumných organizací, a to na základě jimi dosažených výsledků. Institucionální podpora na činnost Akademie věd ČR bude zhruba 1,726 miliardy korun, z čehož 210 milionů Kč bude pro laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech a deset milionů akademie vyčlení na podporu výzkumným projektům úspěšným v národním programu ERC CZ.
Zažímalová na dnešním sněmu avizovala i chystanou dlouhodobou strategii přenosu znalostí a technologií v rámci akademie. „Naší vizí je vytvoření systémového rámce pro to, aby důležité objevy, které byly učiněny zde v České republice a byly financované českými daňovými poplatníky, byly zde také realizovány. Aby v těchto případech nedocházelo k odlivu zisků a přesunu pracovních míst do zahraničí,“ uvedla předsedkyně.
Členové sněmu se zabývali také výsledky osmého kola mezinárodního hodnocení všech 54 pracovišť ústavů akademie. V první fázi bylo zatím posouzeno přes sedm tisíc vědeckých výstupů.
„Můžeme být spokojeni, takřka 60 procent z nich dosáhlo na dva nejvyšší kvalitativní stupně world-leading či internationally excellent,“ uvedl hlavní koordinátor hodnocení a člen Akademické rady Jiří Homola. Ve druhé fázi zatím experti z mezinárodní komise zhodnotili 360 vědeckých týmů.
Akademický sněm je vrcholný orgán Akademie věd ČR. Tvoří ho ředitelé a vědci z 54 ústavů AV, ale i zástupci vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu. Čítá 258 členů a od roku 1993 se schází dvakrát ročně. Kvůli pandemii covid-19 dnes jednal opět on-line.
zdroj: ČeskéNoviny.cz